Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza volebních výsledků proruských politických stran v Estonsku a Lotyšsku
Škodák, Josef ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Miškovský, Josef (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se věnuje volebním výsledkům proruských politických stran ve dvou státech bývalého SSSR - Estonsku a Lotyšsku. Napětí mezi početnou rusky mluvící menšinou a většinovým obyvatelstvem vytváří silnou etnickou štěpnou linii. Na jejím základě vznikly proruské politické strany, na které se zaměří tato práce. Jejím cílem je vyhodnocení volebních výsledků a nalezení geografické podmíněnosti volební podpory těchto stran v posledních dvou parlamentních volbách. Práce zároveň představuje jednotlivé proruské strany a přibližuje koncept identity rusky mluvící menšiny. V analytické části jsou z volebních výsledků vytvořeny mapy volební podpory a nalezena jádra volební podpory. Práce dále popisuje vývoj volební podpory a zkoumá závislost mezi výsledky proruských stran a národnostním složením. Klíčová slova Proruské strany, Pobaltí, Rusové, volební podpora
Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny
Garmash, Sofya ; Nekolová, Kateřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bariér, které se vyskytují při komunikaci mezi migrantem původem z Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska a českým knihovníkem. První kapitola představuje sebou teoretický úvod do interkulturní komunikace; jsou rozepsané takové pojmy, jako kultura, národnostní menšina, asimilace atd. V druhé kapitole jsou podrobně rozebrané bariéry (jazykové a psychologické), které mohou ovlivnit komunikace z obou stran. Třetí kapitola je věnovaná cizincům, jejich typologii (migrant, uprchlík, azylant) a typům pobytu, které migranti mohou získat na území České republiky. Také jsou zde stručně charakterizováni Ukrajinci, Rusové a Bělorusové, kteří přijíždí do tohoto státu (důvody k migraci, počet migrantů v Česku atd.). Čtvrtá kapitola je praktická a popisuje jak situaci v Městské knihovně v Praze, tak i výzkumy - včetně jejich přípravy, metodologie, průběhu a výsledků -, které byly mnou provedené na dvou pobočkách této knihovny. Výzkumy se zúčastnily jak knihovnici, tak i migranti; jsou představené .názory obou skupin respondentů. Na závěr jsou zhodnocené výsledky výzkumů a jsou dané doporučení, jak by mohli být analyzované bariéry překonané. Klíčová slova: interkulturní komunikace, migranti, knihovny, Městská knihovna v Praze, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci, bariéry
Mediální obraz Rusů v karlovarském tisku
Čepelák, Václav ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kubíčková, Vladimíra (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá způsoby zobrazování Rusů v karlovarských médiích zkoumanými metodou kvantitativní obsahové analýzy. Výzkumný vzorek byl sestaven na základě výběru článků za roky 2006-2010 z databáze Mediasearch společnosti Newton Media, a.s. podle popsaných výběrových kritérii. Tato analýza je zasazena do kontextu vybraných sociologických teorií (zejm. pro vysvětlení kontextu vztahu ruské komunity k majoritnímu obyvatelstvu města) a vybraných teorií zabývajících se fungováním médií, se zvláštním důrazem na konstrukci obrazu cizineckých komunit. Výzkum pak ukazuje, jakým způsobem je obraz Rusů v karlovarském tisku stereotypizován, nakolik jsou zde Rusové individualizováni a s jakými tématy jsou články týkající se Rusů spojovány. Dalším výstupem analýzy je typologie článků o Rusech, která charakterizuje základní způsoby informování o této komunitě. Poměrně nízký počet článků týkajících se Rusů ukazuje nesnadnost přístupu této komunity do médií. Ukazuje se, že nejsilnější dva typy článků se týkají výstavby a vlastnictví nemovitostí spojené s Rusy a dále obecně soužití s ruskou komunitou. V těchto typech článků jsou Rusové jako aktéři upozaďováni a hlavní důraz je kladen na projevy jejich přítomnosti ve městě. Nedostupnost a uzavřenost skupiny jsou tak posilovány i spíše kategorizujícím obrazem ruské...
Integrace dětí imigrantů z pohledu jejich rodičů (na příkladě imigrantů z post-sovětských zemí)
Chernykh, Aleksandra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Leontiyeva, Yana (oponent)
Práce se zabývá fenoménem integrace 1,5. generace imigrantů pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu. Česká odborná veřejnost věnuje tomuto tématu relativně málo pozornosti, proto zatím zůstává spíše v ústraní. V současné době tak máme k dispozici jen dílčí a náhodné poznatky o integraci dětí, které pocházejí z postsovětského regionu. Na základě úrovně současného poznání usiluje o uchopení jevu integrace zmíněných dětí v celé jeho komplexnosti, a proto se zaměřuje na různé dimenze integrace - strukturní, sociální a kulturní včetně jazykové. V rámci zkoumání vyjmenovaných dimenzí jednak sleduje, jak děti zacházejí s kulturním dědictvím své země původu, zároveň i způsob, jakým přijímají českou kulturu v jejím širším slova smyslu. Pro získání co nejhlubšího porozumění mechanismům jejich začleňování - jak v rámci jednotlivých dimenzí, tak i v rámci celkového integračního procesu - a také za účelem zjistit, s jakými problémy se na své cestě k úspěšné integraci potýkají, zkoumá tento fenomén z perspektivy matek těchto dětí. Skrze hloubkové rozhovory s imigrantkami, které pocházejí z postsovětského regionu, práce odhaluje významy, které přisuzují jednotlivým aspektům integrace svých dětí do české hostitelské společnosti. V neposlední řadě práce usiluje o porozumění tomu, jak skrze výpovědi o integraci svých...
Rezidenční mobilita obyvatel Prahy se zaměřením na etnické menšiny
Přidalová, Ivana
Od roku 1989 prošlo Česko řadou změn. Stále významnější součástí české společnosti jsou osoby s cizím státním občanstvím, jež se stěhují nejčastěji do Prahy. Hlavní město je cílem ekonomických migrantů, ale též cizinců, kteří zde hledají nový domov. Cílem diplomové práce je poznat prostorové vzorce stěhování obyvatelstva v Praze v letech 1992-2011 a vysvětlit geografické podmíněnosti migračních pohybů. První část práce diskutuje teoretické přístupy zabývající se mobilitou, zejména migrací a rezidenční mobilitou. Další kapitola představuje vývoj migrace obyvatelstva v Praze a shrnuje základní poznatky o nejpočetnějších skupinách cizinců žijících v hlavním městě. Na základě dat z registrů migrace jsou identifikovány obecné trendy ve stěhování obyvatel mezi lokalitami podle převažujícího typu zástavby, následně je analyzována migrační aktivita obyvatel Prahy podle státního občanství. Případová studie urbanistického obvodu Nové Butovice-západ v závěrečné části práce pomocí triangulace výzkumných metod ověřuje reliabilitu statistických dat o počtu a pohybu cizinců v Praze a analyzuje vliv imigrace ruských občanů na proměnu sociálního prostředí zájmové lokality.
Ruští imigranti v Praze: koncentrace, integrace, soužití
Ignatyeva, Ekaterina
Diplomová práce zkoumá vztah mezi procesy segregace a integrace pomocí studia každodenního soužití a sociální interakce, která probíhá v lokalitách koncentrace ruských imigrantů v Praze. Vzhledem k tomu, že některé pražské lokality mají dlouhodobé zkušenosti s imigrací Rusů, v práci je reflektován historický vývoj ruské imigrace z doby první republiky, který určitým způsobem pomáhá porozumět a vysvětlit procesy odehrávající v současnosti. Na nerovné sociální a právní postavení Rusů, jako imigrantů ze třetích zemí, nahlížím skrze migrační a integrační politiky České republiky. Analýza mediálního diskurzu ukazuje na vliv negativních reprezentací Rusů v českých médiích na sociální interakci s majoritou, což následně omezuje integraci a prohlubuje sociální nerovnosti. Na začátku jsou prostřednictvím kvantitativního výzkumu identifikovány a vymezeny lokality s významnou koncentrací ruských imigrantů. Dále pomocí kvalitativního výzkumu jsou zkoumány každodenní soužití a sociální interakce ruských imigrantů s členy majority ve vybraných lokalitách. V závěrech diskutuji jakým způsobem výzkum každodenního soužití a sociální interakce přispěl k poznání procesů segregace a integrace ruských imigrantů v lokalitách jejich koncentrace. Klíčová slova: imigranti, Rusové, soužití, integrace, interakce, segregace
Ruští imigranti v Praze: koncentrace, integrace, soužití
Ignatyeva, Ekaterina
Diplomová práce zkoumá vztah mezi procesy segregace a integrace pomocí studia každodenního soužití a sociální interakce, která probíhá v lokalitách koncentrace ruských imigrantů v Praze. Vzhledem k tomu, že některé pražské lokality mají dlouhodobé zkušenosti s imigrací Rusů, v práci je reflektován historický vývoj ruské imigrace z doby první republiky, který určitým způsobem pomáhá porozumět a vysvětlit procesy odehrávající v současnosti. Na nerovné sociální a právní postavení Rusů, jako imigrantů ze třetích zemí, nahlížím skrze migrační a integrační politiky České republiky. Analýza mediálního diskurzu ukazuje na vliv negativních reprezentací Rusů v českých médiích na sociální interakci s majoritou, což následně omezuje integraci a prohlubuje sociální nerovnosti. Na začátku jsou prostřednictvím kvantitativního výzkumu identifikovány a vymezeny lokality s významnou koncentrací ruských imigrantů. Dále pomocí kvalitativního výzkumu jsou zkoumány každodenní soužití a sociální interakce ruských imigrantů s členy majority ve vybraných lokalitách. V závěrech diskutuji jakým způsobem výzkum každodenního soužití a sociální interakce přispěl k poznání procesů segregace a integrace ruských imigrantů v lokalitách jejich koncentrace. Klíčová slova: imigranti, Rusové, soužití, integrace, interakce, segregace

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.